Ve skutečnosti však ale mechanické čištění nenahradí. A ti, co ústní vody běžně používají, by si měli svého pomocníka v zubní hygieně pečlivě vybírat.

Zuby je třeba čistit dvakrát denně, a to tak dlouho, dokud nejsou při přejetí jazykem hladké, bez plaku. Po klasickém čištění následuje hygiena mezizubním a případně také jednosvazkovým kartáčkem nebo dentální nití. Takový postup zná každý, kdo navštěvuje zubaře, potažmo chodí na dentální hygienu. Ale co dál? Někdo celou očistu ještě zakončí výplachem ústní vodou. Je to správně? Má se po každém vyčištění zubů aplikovat ještě ústní voda?

Většina odborníků by odpověděla spíše záporně. Neznamená to, že by ústní voda mezi prostředky dentální hygieny neměla vůbec místo. Je ale důležité vědět, jak ji používat (tedy jak často a v jaké fázi hygieny), a také umět si vybrat tu správnou.
 
Doporučení se odvíjí v první řadě od toho, zda jde o člověka se zdravými zuby i dásněmi, nebo někoho, kdo trpí obtížemi. „Pokud jsou zuby v pořádku a pacient dodržuje zubní hygienu, pak ústní voda ani není potřeba, ale samozřejmě používat ji může,“ říká hygienistka Barbora Kršková z pražské zubní ordinace Dentyl. Ve druhém případě je žádoucí nechat si od lékaře nebo hygienistky poradit. „Ústní vody se doporučují pacientům s poruchou motoriky, pro které je složité odstraňování zubního plaku. Své využití najdou také u pacientů po chirurgických výkonech v dutině ústní, u pacientů s fixními rovnátky nebo implantáty,“ vyjmenovává Pavla Pilneyová z Asociace dentálních hygienistek. „Vhodným doplňkem jsou pro pacienty, kteří trpí refluxní chorobou jícnu, kdy je dutina ústní v častém kontaktu s žaludečními šťávami, které mohou způsobovat eroze tvrdých zubních tkání,“ dodává.

Vybrat tu pravou

K čemu jsou tedy ústní vody dobré a jak mezi nimi vybírat? Ty, které obsahují fluoridy (třeba Elmex), pomáhají zabraňovat vzniku zubního kazu. Jsou vhodné zejména pro lidi s rovnátky, neboť voda samozřejmě lépe pronikne i do méně dostupných míst ústní dutiny. „Fluoridy pomáhají snížit citlivost obnažených krčků zubů, napomáhají remineralizaci neboli obnově odvápněných míst ve sklovině, takzvaných počínajících kazů, zabudováním fluoridových iontů,“ vysvětluje Pilneyová. Doporučuje se používat vodu jindy než po čištění zubů fluoridovou pastou. Dalším důvodem, proč nepoužívat ústní vodu s obsahem fluoridů hned po čištění, je, že některé pasty, respektive složky v nich obsažené (různá pěnidla) mohou s fluoridem obsaženým v ústní vodě reagovat a deaktivovat jeho účinek.
 
Ústní vody také mohou působit proti různým onemocněním dásní. Bakterie zubního plaku, které uvolňují řadu agresivních látek, mohou způsobit zanícení dásní, což se projevuje zarudnutím, otokem a bolestí. Neléčené záněty mohou skončit až paradontózou. Antimikrobiální vody obsahující například chlorhexidin (třeba Meridol nebo Curasept) pomáhají záněty dásní eliminovat. Pokud vaše dásně často krvácejí, vyplatí se takovou ústní vodu používat. Ovšem nezapomínejte, že nejlepším bojovníkem se zubním plakem je kartáček neboli mechanické čištění. Antibakteriální vody by se měly používat maximálně tři až čtyři týdny. Kdo je používá déle, může si úplně narušit bakteriální rovnováhu v ústech.
 
Ústní vody s obsahem chloridu zinečnatého, difosfátů, nebo polyfosfátů zase působí jako prevence zubního kamene. Pak jsou tu vody, které dokážou minimalizovat citlivost zubů. Takové obsahují dusičnan draselný. Dočasně mohou pomoci od špatného dechu ústní vody s obsahem složek, které neutralizují sloučeniny síry (ty způsobují nelibý dech) nebo deaktivují bakterie, rozkládající zbytky potravin v ústech. To první dokáže třeba laktát zinečnatý, to druhé fluorid cínatý.
 

Kartáček nad vodu

V žádném z uvedených případů však není ústní voda samospasitelená. Odborníci ji nedoporučují používat denně. A i když ji lékař naordinuje z terapeutických důvodů (po zákrocích, při zánětech), stačí frekvence třikrát do týdne a samozřejmě jen po dobu, po kterou trvá zdravotní problém. Některé vody mohou při častém používání vytvářet na sklovině tmavé skvrny. Antimikrobiální výplachy mohou nabourat, jak už bylo řečeno, rovnováhu v ústech. Chemické složky likvidující bakterie totiž nerozlišují mezi těmi hodnými a zlými. Vody s obsahem alkoholu zase mohou dráždit ústní dutinu, navíc některé studie naznačují, že vody s alkoholem mohou znamenat vyšší riziko rakoviny ústní dutiny. Zatím však stále jde o vědeckou debatu bez definitivních závěrů.
 
Pokud jde o to, v jaké fázi čištění ústní vodu používat, odborníci nemají zcela jednoznačnou odpověď. Převážně radí vypláchnout až na samotném konci čištění. Doporučují nechat působit zhruba minutu a pak již ústa nevyplachovat. Jak ale bylo řečeno, někdy, třeba když pasta i voda obsahují fluoridy, je lepší účinek rozložit a vyplachovat ústa jindy než po mechanickém čištění. Rovněž po pastách, které obsahují laurethsulfát sodný (SLS), je lepší s výplachem počkat alespoň půl hodiny, neboť pěnidlo by mohlo zrušit účinek vody. U některých vod, které slibují likvidaci zubního kamene, se zase doporučuje užít vodu před čištěním, aby plak změkčila a šlo jej pak snáze odstranit. Základem zdravých zubů tedy pořád zůstává dobrá technika a pravidelnost čištění zubů. „Účinek vod bez použití zubního kartáčku je minimální,“ varuje Kršková. „Pokud není zub zbaven povlaku, fluoridové ionty se k zubu nedostanou,“ doplňuje Pilneyová.